Rande přes Tinder a můj 3 denní spontánní trip (druhá část)

Ze dne na den jsem se rozhodla odjet na rande do Chorvatska, poznat se tam se studentem z Chicaga původem z Brazílie. V plánu byl trip na 3 dny, ovšem co když si dva lidi už od prvního dne nesednou? Tak nad tímhle jsem přesně přemýšlela směrem k jezeru první den. Zatímco on odešel na hotel kvůli jeho bolavé noze. Po jeho odchodu už se neozýval, a tak jsem si musela udělat svůj plán.

Pokračování spontánního výletu

Cítila jsem se krásně a najednou jsem vůbec neměla strach z toho, že jsem sama v cizím městě, v cízí zemi. Ten čas sama se sebou jsem si užívala. Zaplavala jsem si v jezeře, a pak ještě následovala moje vytoužená sprcha ve vedlejších umývárnách. Neměla jsem ubytování, a tak každá veřejná sprcha, která se přes ty 3 dny našla, byla vzácná. Zúčastnila jsem se chorvatského nočního života na náměstí, kde hrála vášnivá hudba a lidé tančili tango.

Prostě užívání si přítomnosti a objevování podle sebe! V tu chvíli jsem věděla, že tohle není můj poslední trip, že CESTOVÁNÍ JE AŽ NEPOPSATELNÝ POCIT, KTERÝ SI ČLOVĚK MUSÍ ZAŽÍT!

Cesta do Dubrovníku

Student se po jeho odchodu na hotel stále neozýval a já se rozhodla, že do Dubrovníku pojedu i tak. Neměla jsem kde spát, takže cesta nočním autobusem, byla dobrou volbou. Ale co následovalo? Tomu fakt asi neuvěříte. 😀 Na výběr bylo asi ze 3 časů odjezdů, se kterými se mohlo jet přes noc do Dubrovníku. Nastupovala jsem do autobusu, když v tom za mnou stál ten student!!!

Nakonec jsme seděli spolu v autobuse, kde nám to zase moc dlouho nevydrželo. Pokračovala mezi námi dost zvláštní konverzace. Občas se mě na něco zeptal, a pak se mě dotázal na to samé. Já jsem ztrácela trochu trpělivosti, ale ostatní spolucestující vypadali dost pobaveně. Naše konverzace skončila tím, že si odsednul, protože chtěl mít vlastní zásuvku! 😀 Když to do řekl, umírala jsem smíchy nejen já, ale také posluchači naší konverzace. Ale pravidlo druhé zní „NEBERTE SI NIC OSOBNĚ!“

Probudila jsem se ještě před příjezdem do Dubrovníku. Ve vzduchu už byla cítit mořská sůl a po odkrytí závěsů, příroda ukazovala nádherný barvy začínajícího dne. Užívala jsem si pohledy na moře s horami a malými vesničkami.

Když jsme dorazili na autobusové nádraží, student vystřelil z autobusu takovou rychlostí, že jsem se ho ani nestačila na nic zeptat. Po mém výstupu jsem viděla jak sedí na lavičce na konci nádraží. Už jsem se k němu nehlásila 🙂

VEDĚLA JSEM, ŽE SI SAMA PORADÍM!

Na autobusovým nádraží jsem měla tu možnost provést ranní hygienu, namalovat se a převléknout. Nebyla jsem jediná, kdo se snaží ze sebe udělat člověka a bylo fajn vidět další lidi, kteří cestujou stejným způsobem.

Nacházela jsem se kousek od přístavu Gruž, což bylo néé tak úplně v centru. Šla jsem tedy za obrovským davem, který též mířil do Pile Old city. Kvůli návalu lidí jsem se dostala až do třetího autobusu, který přijel na hlavní silnici po pravé straně. 

Jakmile jsem dorazila po 20 minutách do starého města, všude okolo bylo několik informačních středisek včetně prohlídek ve stylu Game of Thrones. Já jsem si jen od nich vzala mapu a staré město jsem si prouzkoumala po svém.

Co vše jsem viděla v Dubrovníku

Při vstupu jsem prošla obrovskou bránou a uzkými dubrovnickými uličkami na druhou stranu, kde se nachází pláž Banje. Odtamtud je pěkný výhled ne jen na staré město, ale i na ostrov Lokrum, kam jsem se též vydala lodí. Netušila jsem, že tam bude toho tolik k vidění!

Botanická zahrada s krásnými kaktusy, roustoucí obrovské Aloe Vera, nespočet ohromujících výhledu na moře a hory, kamenité pláže spolu s ukrytým mrtvým mořem, kam jsem si šla zaplavat a kdybych měla boty do vody, ušetřila bych si to směšné lezení tam a zpátky.

Než jsem v ten den odjela nočním autobusem zpátky do Zábřebu, odkud jsem měla navazující autobus do Čech, koupila jsem si ještě prohlídku po hradbách, které ohraničují celé staré město. Byla to ta nejzajímavější atrakce, ze které jsem viděla ohromující staré město hezky z výšky, ale i z blízka. Také odtamtud mám ty nejkrasnější památeční fotografie z Dubrovníku. 

Ještě následovala poslední koupačka v moři se západem slunce. O kousek dál se opět našly veřejné sprchy, takže můžu s klidem říct „Zvládla jsem to bez ubytování.“ 😀

Na autobus jsem prošla zpátky uličkami s nočními světly a lítajícími netopýry, v pozadí hrály housle. Bylo to romantické a vůbec se mi odtamtud nechtělo odjíždět!

A i když se studentem nic nebylo, já jsem za něj nakonec ráda! Mám úžasný vzpomínky na můj první sponntání výlet do jiné země, kam bych se asi, nebýt tohoto příšerného rande, ani nikdy nedostala. Možná bych si ani neuvědomila, jak super vlastně je být sama!

Tak ti ještě jednou děkuji studente z Chicaga původem z Brazilie!